Loketní kloub – zaúhlení

LOKETNÍ KLOUB – ZAÚHLENÍ

Poloha pacienta: Sedí.

Postavení terapeuta: Stojí čelem k pacientovi. Uchopí ošetřovanou horní končetinu těsně nad zápěstím, předloktí uvede do supinace a fixuje ke svému trupu. Loket uvede do minimální flexe tak, aby nebyl uzamčen.

Provedení: Druhá terapeutova ruka vytváří hypomochlion na úrovni kloubní štěrbiny lokte. Kontakt je buď vidličkou mezi palcem a ukazovákem nebo kořenem dlaně. Předloktí  terapeuta směřuje kolmo k podélné ose horní končetiny pacienta. Tlak je ve směru předloktí.

Technika: Diagnostická i terapeutická. Třepací technika nebo repetitivní mobilizace.

Chyby: Terapeut používá předloktí pacienta jako páky. Příliš velká flexe předloktí. Plná extenze předloktí.

Poznámky: Při bolestivém laterálním epikondylu bývá omezeno pružení směrem laterálním a při bolestivém mediálním epikondylu směrem mediálním.